GfK: Spotřebitelům se pomalu vrací optimismus

Je podle spotřebitelů po krizi? Studie GfK ukazuje, že v Evropě, byť pomalu a váhavě, rostou jejich očekávání i jejich ochota nakupovat.

GfK: Spotřebitelům se pomalu vrací optimismus



Společnost GfK vydala studii zkoumající změny spotřebitelského klimtu během posledního kvartálu roku 2013. Výzkum probíhal ve čtrnácti evropských zemích včetně České i Slovenské republiky a jeho výsledky ukazují, že ve většině zemí rostla ekonomická i příjmová očekávání spotřebitelů. Mírný vzestup zaznamenala i ochota nakupovat a příznivé jsou i prognózy do příštích let.

Českou republiku čeká pozvolný růst

Přestože v ČR stále klesal výkon ekonomiky, přineslo poslední čtvrtletí roku 2013 známky oživení a na současný rok existuje prognóza pozitivního růstu o 1,3 % (podle české vlády) až 1,8 % (podle EU).

Na rok 2015 Evropská unie u ČR očekává růst dokonce 2,2%. Důvodem má být je ekonomické oživení na mezinárodní úrovni a oslabená česká koruna, která prospívá exportu.

Ukazatel ekonomických očekávání je v ČR nyní na úrovni 8,6 bodu. V období od ledna 2012, kdy byla nejnižší za poslední roky, stoupla jeho hodnota do listopadu 2013 o zhruba 60 bodů. Nyní dosahuje nejvyšší hodnoty od prosince 2009, tedy prakticky od začátku krize.

Slovensku pomáhají nízké ceny

Slovenská ekonomika podle GfK doufá, že jí v letošním roce přinese prospěch Německo, její zahraniční obchodní partner. Slovenská národní banka předpovídá, že inflace a především ceny zůstanou nízké a Slovensko navíc koncem loňského roku zaznamenalo snížení cen potravin a energií. Zároveň rostly platy včetně minimální mzdy a Slovákům tak zůstává v peněženkách více peněz.

Tyto skutečnosti přinášejí slovenským spotřebitelům optimismus. Ukazatel příjmových očekávání se ve čtvrtém čtvrtletí roku 2013 zvýšil a nyní dosahuje 21,5 bodu, což je nejvyšší hodnota od dubna 2010 a oproti předešlému roku znamená zlepšení o téměř 23 bodů.

Optimistická je i EU, alespoň v průměru

Celková situace v Evropské unii je podle Evropské komise pozitivní. Letos se počítá s růstem o 1,4 % a v roce 2015 dokonce o 1,9 %. Platí však, že existují velké rozdíly mezi jednotlivými členskými státy.

Zatímco v Pobaltí se u Estonska, Lotyšska a Litvy očekává růst ekonomik až o 3 nebo 4 %, jižní státy, jako jsou Řecko, Itálie, Portugalsko a Španělsko, mohou počítat jen s nepatrným zlepšením situace. Kypr a Slovinsko mají letost ještě pokračovat v pádu.

Celkové klima v EU se však lepší. Průměrná hodnota ukazatele ekonomických očekávání v EU činila v prosinci 2012  -42 bodů, v březnu 2013 stoupla na  -31,9 bodů a v červnu dosáhla -29 bodů. Do září 2013 se tento ukazatel zlepšil na +6 bodů a koncem loňského roku tento ukazatel vystoupal na hodnotu +14 bodů.

Podobně rostla i příjmová očekávání. Průměrná hodnota tohoto ukazatele v prosinci 2012 činila -51 bodů, v březnu se zvýšila na -42,6 bodů a v červnu na -40 bodů. V září 2013 již tento ukazatel dosáhl -17 bodů a v prosinci skončil -12 bodech.

Pomaleji, ale přesto, rostla i ochota nakupovat. V prosinci 2012 byl evropský průměr tohoto ukazatele na úrovni -33 bodů, v březnu 2013 dosáhl hodnoty -28,3 bodu a v druhém pololetí postupně vyrostl na konečných -10 bodů.

Zdroj: GfK








Úvodní foto: © goodluz - Fotolia.com

Komentáře